UAZ 452

UAZ 452

Legendární Buchanka. Tradice od roku 1965.

Popis

Značka a typ
UAZ-452
Kategorie vozidla
M1/N1
Pohon
4x4
Počet míst k sezení
2-9
Výroba
od roku 1965
Dovoz do ČSSR
od 60. let po současnost
Objem palivových nádrží
77 l
Terénní mikrobus s pohonem všech kol. Vůz má stálý pohon zadní nápravy a připojitelný pohon přední nápravy. Je na rámovém podvozku. Vůz se začal vyrábět v roce 1965. Jednalo se o modernizovaný UAZ-450, který vychází z GAZu-69. GAZ-69 měl rozvor kol moc blízko u sebe a tedy nedostatečný prostor pro náklad a prodloužení rozvoru by zhoršilo průchodnost terénem. Zároveň by musely být navrženy nové díly vozu v podvozku. Proto vznikla platforma s motorem v kabině.

Motorizace

Výrobce motoru
ZMZ
Zdvihový objem motoru
2 693 ccm
Výkon
112 k při 4250 ot/min
Spotřeba
12 l/100 km
Maximální rychlost
127 km/h
Technický popis
ZMZ-409110
ZMZ-409110
V roce 1976, kdy se Uljanovský motorový závod stal součástí výrobního uskupení AvtoUAZ, obdržel motor UMZ-451M Státní značku kvality. V současnosti se do vozů nemontují již motory z Uljanovské továrny UMZ, ale ZMZ z města Zavolží, které leží v Nižněnovgorodské oblasti, tedy nedaleko továrny GAZ. Naopak továrna GAZ vlastní Uljanovský motorový závod, trochu nelogicky tedy oba největší konkurenti v užitkových vozidlech s pohonem všech kol v Rusku, musí své motory dodávat do automobilek, vzdálených 500 km od motorových závodů, místo aby využily továrny ve svém okolí.

Historie

Valník měl označení UAZ-450D a po modernizaci na řadu 452 nesl označení UAZ-452D.

Verze UAZ-452DP měla volant na pravé straně. V Anglii se UAZ-452D prodával pod názvem BělAZ.

V roce 1977 obdržel vůz několik novinek, jako dvouokruhové brzdy s podtlakovým posilovačem, jiný sloupek řízení, přístrojovou desku a osvětlení.

V roce 1985 obdržel UAZ-452D nové značení: UAZ-3303.

Na vývoji, při kterém byly problémy s přetíženou přední nápravou, se podíleli vedle pracovníků UAZu a GAZu také lidé z institutu NAMI, kteří také zakoupili Ford Transit a VW Transporter.

Díky svému tvaru bochníku chleba dostal vůz přezdívku Buchanka, sanitní verze Tabletka. Vůz se vyrábí jak s trambusovou karoserií, tak i s valníkovou.

Ve verzi mikrobus vzniklo mnohem méně vozů než v ostatních verzích, proto často docházelo k přestavbám na mikrobus z furgonů a sanitek. Vůz může mít jak boční dveře, tak i zadní dvoukřídlé.

V roce 1973 byl vyroben experimentální tříosý 16ti místný autobus. A také tahač návěsů. V roce 1977 všechny verze automobilu UAZ-452 dostaly sovětskou značku kvality.

V roce 1985 obdržel UAZ-452 nové značení: UAZ-3303 má valníková verze, která má dřevěnou, nebo plechovou nákladní platformu. Dvojitou kabinu s menším valníkem a pěti místy k sezení má vůz s označením UAZ-390945. UAZ-3741 je celoplechový furgon, UAZ-2206 je mikroautobus s 8 až 11 místy. UAZ-3962 je sanitní automobil. Existuje také UAZ-3909, což je farmářský vůz vagónového typu.

Začátkem 90. let se v Gruzii vyráběly tříosé sanitní UAZy. Měly prodlouženou karoserii a tři nápravy, sloužili v horských oblastech země. Ve Fisnku probíhala výroba sanitní verze se zvýšenou střechou TAMRO.

V březnu 2011 proběhla modernizace, po které vozy splňují normu Euro-4, jsou vybaveny ABS, posilovačem řízení, bezpečnostními pásy.

Nové vozy stojí v Rusku okolo 450 000 rublů, v závislosti na modifikaci a výbavě. V případě zájmu lze zakoupit nové vozy dokonce i v České republice, kde patří k nejprodávanějším vozům značky UAZ.

Technický popis

Vozidlo
Počet dveří
4
Hlavní rozměry
Hlavní rozměry DxŠxV
4363x1940x2064 mm
Rozvor
2 300 mm
Hmotnosti
Provozní hmotnost
1 880 kg
Užitečná hmotnost
1 000 kg
Motorizace
Počet a uspořádání válců
4, řadové
Počet ventilů
16
Palivo
benzín AI-92
Kroutící moment
198 Nm při 2500 ot/min
Vrtání válce
95,5 mm
Zdvih pístu
94 mm
Kompresní poměr
9:1
Příprava směsi
systém vstřikování Bosch
Chlazení
kapalinové
Ventilový rozvod
OHC
Materiál bloku
litina
Materiál hlavy
hliník
Počet dob – taktů
4
Pořadí chodu válců
1-2-4-3
Počet rychlostí převodovky
5, manuální